Starcloud získala 250 milionů dolarů na datová centra ve vesmíru
Americká startupová společnost Starcloud získala dalších 250 milionů dolarů na vývoj satelitů, které mají provádět AI výpočty přímo na oběžné dráze. Firma zároveň shání kapacity pro jejich vynášení, protože dostupnost raketových startů může být v příštích letech omezená.
Investice urychlí výrobu
Starcloud oznámila rozšíření svého březnového investičního kola Series A, v němž už dříve získala 170 milionů dolarů. Nová investice firmu podle TechCrunch ohodnocuje na 2,3 miliardy dolarů. Kolo vedly Manhattan West Ventures a zapojily se do něj také Nvidia a Cisco. Podle zdroje obeznámeného s transakcí Nvidia přispěla 25 milionů dolarů.
Peníze mají společnosti umožnit otevřít větší výrobní závod a pokračovat ve vývoji největšího plánovaného vesmírného datového centra Starcloud-3. To má být vyneseno raketou Starship od SpaceX. Firma v současnosti zaměstnává 25 lidí a buduje výrobní linky v areálu o rozloze 100 000 čtverečních stop ve Woodinville ve státě Washington.
Starty jsou úzkým hrdlem
Starcloud chce v roce 2027 vyslat na takzvaných spolujízdách dva nové výpočetní satelity Starcloud-2 s výkonem 8 kW. Zařízení mají provádět úlohy označované jako inference, tedy využívat již natrénované modely umělé inteligence přímo na oběžné dráze. Mezi zákazníky mají patřit také americké vládní agentury.
Firma zvažuje i nákup samostatného startu raketou Falcon 9 a smlouvy s dalšími poskytovateli. Podle generálního ředitele Philipa Johnstona se však jedním z největších nákladů stává zajištění vhodné kapacity pro vynášení. „We can see what’s coming — we’re going to need to book an enormous amount of launch,“ řekl TechCrunch.
Situaci komplikuje plán SpaceX postupně vyřadit raketu Falcon 9, jejíž program má podle článku skončit v roce 2028, a přejít na větší Starship. Ta zatím není ověřená pravidelným provozem. Konkurenční rakety New Glenn od Blue Origin a Vulcan od ULA nelétají pravidelně a Neutron od Rocket Lab se ještě nedostal na startovní rampu. Johnston připustil, že pokud Starcloud nezíská kapacitu SpaceX pro rok 2029, bude to pro firmu problém.
Výpočty přímo na orbitě
Dlouhodobý plán Starcloud stojí na předpokladu, že Starship výrazně zlevní vynášení nákladu. Firma chce vytvořit vrstvu výpočetní infrastruktury na oběžné dráze, která by mohla konkurovat pozemním datovým centrům. Starcloud už požádala americký telekomunikační úřad FCC o povolení provozovat 88 000 kosmických zařízení.
Společnost uvádí, že jako jediná známá firma nyní provozuje na oběžné dráze pozemní grafický procesor Nvidia H100 a jako první s jeho pomocí natrénovala model. Získané zkušenosti sdílí s Nvidií při vývoji jejího prvního GPU určeného přímo pro vesmír, označovaného Vera Rubin Space-1. Starcloud doufá, že tento čip vyšle do kosmu koncem roku 2028.
Vývojáři přitom řeší zejména vztah mezi provozní teplotou čipu a velikostí chladičů, umístění ochrany proti radiaci a konstrukční úpravy nutné k přežití vibrací při startu rakety. Projekt tak závisí nejen na technickém vývoji, ale také na dostupnosti a ceně budoucích kosmických startů.