AI může během deseti let změnit pracovní trh rychleji než kdy dřív
Více než 200 výzkumníků a ekonomů, včetně 16 laureátů Nobelovy ceny, podepsalo výzvu k rychlé přípravě na dopady umělé inteligence. Podle autorů může AI během příští dekády zásadně proměnit zaměstnanost i životní úroveň, zatím ale chybějí konkrétní plány, jak na změnu reagovat.
Výzva k okamžité přípravě
Stanford Digital Economy Lab zveřejnil prohlášení nazvané „We Must Act Now“, pod které se podepsalo více než 200 ekonomů a výzkumníků, včetně 16 držitelů Nobelovy ceny. Mezi signatáři jsou také představitelé významných technologických laboratoří, například Jeff Dean z Googlu, spoluzakladatel Anthropic Jack Clark a výzkumník OpenAI Noam Brown.
Dokument upozorňuje na tři hlavní skutečnosti: umělá inteligence bude během deseti let „radically more powerful“, změna může být největší a nejrychlejší v hospodářských dějinách a vlády by se na ni měly začít připravovat už nyní.
Méně času než při minulých revolucích
Autoři přirovnávají očekávaný vývoj k průmyslové revoluci, elektřině nebo nástupu počítačů. Tyto změny podle nich poskytly společnosti několik desetiletí na přizpůsobení. U umělé inteligence však může být časový prostor výrazně kratší.
Ekonom z Virginské univerzity Anton Korinek to shrnul slovy: „Steam, electricity, and computers each gave societies decades to adapt; AI may give us only a few years.“ V českém překladu tedy upozorňuje, že zatímco pára, elektřina a počítače poskytly společnostem desetiletí, AI může nabídnout jen několik let.
Pracovní místa i životní úroveň
Výzva nepředpovídá přesný počet zaniklých pracovních míst ani neurčuje, které profese budou zasaženy nejdříve. Varuje ale, že vývoj může zaměstnanost ovlivnit v historickém měřítku. Stejná technologie přitom podle signatářů může vést také k výraznému růstu životní úrovně.
To, kterým směrem se situace vydá, bude záviset na politických rozhodnutích a na existenci záchranných sítí pro lidi zasažené změnami. Dokument proto volá po přípravě pracovních politik a dalších opatření ještě předtím, než se dopady naplno projeví.
Silný signál, málo konkrétních kroků
Hlavní váha prohlášení spočívá především v počtu a významu jeho signatářů. Odborníci se stále neshodují na tom, jak rozsáhlé budou ztráty pracovních míst, a vlády navíc často reagují pomalu. Shoda na varování proto může být jednodušší než vytvoření skutečně účinné politiky.
Výzva sama o sobě nepřináší podrobný plán, jak rekvalifikace, sociální zabezpečení nebo změny trhu práce nastavit. Jejím hlavním poselstvím je naléhavost: instituce by podle autorů neměly čekat, až se rychlost technologického vývoje začne výrazně rozcházet s rychlostí společenské adaptace.