AlphaFold pomohl upravit genové nůžky tak, aby méně chybovaly

| David

Výzkumníci využili upravený AlphaFold k hledání částí proteinu Cas9, které umožňují editaci nesprávných míst v DNA. Nově navržená varianta zachovala podobnou aktivitu na cílovém místě, ale snížila podíl úprav mimo něj z 28 na 5 procent.

Problém s úpravami mimo cíl

Genové editování se postupně dostává k prvním terapeutickým aplikacím, jeho širší využití ale komplikuje bezpečnost. Systémy založené na CRISPR dokážou vyhledat konkrétní úsek DNA, lidský genom je však obrovský a podobné sekvence se v něm mohou objevit náhodou i na jiných místech.

Takzvané off-target efekty znamenají, že nástroj upraví nesprávnou sekvenci. I když je pravděpodobnost jednotlivé chyby nízká, při úpravě velkého množství buněk se z nich může stát významný problém. Výzkumníci proto hledají způsoby, jak nežádoucí zásahy omezit.

Tři části genových nůžek

Systém pro editaci genů tvoří tři klíčové součásti. Vodicí RNA se páruje s vybranou sekvencí genomu. Protein Cas, například Cas9, spolupracuje s RNA i DNA a pomáhá rozhodnout, zda se komplex na dané místo naváže. Třetí protein pak DNA upravuje – může například změnit jedinou bázi nebo provést jinou chemickou úpravu.

Cas9 obvykle odmítne DNA s příliš mnoha neshodami vůči vodicí RNA. Některé nesprávné sekvence ale toleruje, protože protein se dokáže mírně přizpůsobit jejich odlišné struktuře. Právě tyto změny chtěli vědci lépe pochopit.

AlphaFold hledal problémová místa

Tým nejprve vytvořil rozsáhlou knihovnu míst, na která systém omylem cílil. Použil přitom upravený CRISPR nástroj převádějící bázi adenin na příbuznou látku inosinu. Postup opakoval s 10 různými vodicími RNA, aby získal širší přehled o typech chybných sekvencí.

Poté vědci zadali do AlphaFoldu kombinace DNA, RNA a proteinu Cas9. Původně chtěli přidat také další protein, software ho však umístil zjevně nesprávně. Zjednodušený model s DNA, RNA a Cas9 už poskytoval výsledky odpovídající strukturám známým z experimentů.

Porovnání cílových a chybných míst ukázalo, že u více než 95 procent off-target sekvencí se změnily aminokyseliny, které přicházejí do kontaktu s RNA. Přibližně u dvou třetin těchto míst se změnila také celková struktura Cas9. Výzkumníci analýzu kontaktů nazvali ContactSeek.

Méně chyb, podobná účinnost

ContactSeek vytipoval oblasti Cas9, v nichž se změny při vazbě na nesprávnou sekvenci shlukovaly. Vědci následně připravili 23 variant s výměnou aminokyselin na 10 klíčových pozicích. Jedna z nich si zachovala podobnou aktivitu na správně odpovídajících cílech, zatímco její aktivita mimo cíl klesla z 28 procent na 5 procent.

Podobný výsledek získali i s jinými vodicími RNA a ukázali, že postup lze použít také u systému s proteinem Cas12. Nové varianty dosahovaly při srovnání s dříve vyvinutými Cas9 podobné, případně o něco lepší účinnosti a přesnosti. Přístup však může být účinnější hlavně pro konkrétní kombinace vodicí RNA a chybné sekvence. Výsledky zveřejnil časopis Nature, DOI: 10.1038/s41586-026-10794-z.