OSN se neshodla na pravidlech pro autonomní zbraně, jednání se odkládá

Diplomaté v Ženevě se nedohodli na závazných pravidlech pro autonomní zbraně, označované také jako „zabijáčtí roboti“. Země se shodly pouze na tom, že začnou zkoumat možné varianty regulace; návrhy mají připravit během dvou let.

Místo pravidel jen další diskuse

Jednání diplomatů OSN v Ženevě mělo posunout snahu o regulaci autonomních zbraní. Po týdnu rozhovorů však státy nedospěly k dohodě o konkrétních pravidlech ani o jejich zavedení. Výsledkem je příslib, že začnou „diskutovat o možnostech“ budoucí regulace.

Kompromis počítá s tím, že země dostanou dva roky na předložení návrhů. Teprve poté se mají dohadovat, jaká pravidla přijmout a jak jejich dodržování vymáhat. Podle informací citovaných stanicí NPR tak může vyjednávání pokračovat ještě dlouho po uplynutí této lhůty.

Výzvy k rychlému závaznému řešení

Mezinárodní výbor Červeného kříže před zahájením rozhovorů upozornil, že právně závazná pravidla je naléhavé připravit do jednoho roku. Jeho výzvu podpořili generální tajemník OSN i papež Lev XIV. Výsledek ženevských jednání je tedy pomalejší, než jaké řešení požadovali tito představitelé a organizace.

Navíc zůstává otevřená možnost, že některá budoucí pravidla budou pouze dobrovolná. Dohoda o zahájení diskuse tak sama o sobě nezavádí žádná omezení pro vývoj ani používání autonomních zbraní. Státy se zatím neshodly ani na podobě regulace, ani na tom, jak by se případně kontrolovala.

Obavy z dopadů na civilisty

Humanitární organizace a některé státy považují přijetí závazných pravidel za naléhavé. Důvodem jsou mimo jiné civilní oběti konfliktů, na nichž se podle podkladu významně podílely poloautonomní zbraně a drony. Článek zmiňuje války a konflikty na Ukrajině, v Gaze a v Súdánu.

Debata se týká toho, jak omezit používání zbraní, které mohou fungovat s různou mírou samostatnosti. Z dostupných informací ale nevyplývá, že by státy v Ženevě dospěly ke shodě na konkrétním způsobu, jak takové systémy vymezit nebo jak zabránit jejich nasazení. Právě podoba budoucích pravidel a jejich vymahatelnost zůstávají předmětem dalších jednání.

Neshody kolem průběhu i ambicí

Podle NPR patřily mezi hlavní překážky Rusko, Izrael a Spojené státy. Rusko hned první den zdrželo postup tím, že vzneslo námitku proti programu schůzky. Spojené státy následně navrhly pětileté období pro projednávání nezávazných a dobrovolných doporučení pro autonomní zbraně.

Závěrečný kompromis je kratší: státy mají dva roky na předložení návrhů regulace. Ani tento časový plán však nezaručuje, že po jeho uplynutí vzniknou závazná pravidla. Článek upozorňuje, že dohody o jejich obsahu i vymáhání mohou být otázkou delšího vyjednávání. Výsledkem ženevského setkání tak není regulace, ale pouze další krok k debatě o tom, zda a jak ji vytvořit.