USA chtějí vědu řídit jako startup. Do AI míří miliardy dolarů
Administrativa Donalda Trumpa představila první granty programu Genesis Mission, který má pomocí umělé inteligence urychlit vědecké objevy. Současně prosazuje zásadní změnu amerického systému financování výzkumu, podle kritiků však oslabuje univerzity a podřizuje vědu politice i logice Silicon Valley.
Pět miliard na vědu s AI
Americká vláda ve čtvrtek oznámila první granty programu Genesis Mission. Na 278 projektů rozdělí celkem 5 miliard dolarů, přičemž žádosti podalo více než 5 000 týmů. Projekty pokrývají například vývoj léků, biomedicínu, energetiku, pokročilé materiály nebo robotiku.
Program vede ministerstvo energetiky a jeho cílem je propojit národní laboratoře, univerzity a soukromé firmy. Bílý dům iniciativu přirovnává svou naléhavostí a ambicemi k projektu Manhattan. Společnosti Google, Microsoft a OpenAI mají přispět výpočetní kapacitou, kredity na využívání AI a další podporou.
Věda podle pravidel startupů
Vědecký poradce prezidenta Michael Kratsios označil Genesis Mission za vyústění reformního dokumentu nazvaného „A New Golden Age“ – nový zlatý věk americké vědy. Návrh počítá s přesunem části podpory od institucí k jednotlivým vědcům, s větší úlohou soukromých firem a s posílením pravomocí politických nominantů při rozhodování o grantech.
Přístup se podobá fungování venture kapitálu: hledat slibné projekty, rychle stanovovat měřitelné cíle a ukončovat práci, která nepřináší očekávané výsledky. Vědci ale upozorňují, že základní výzkum často trvá roky nebo desetiletí a jeho význam nelze předem spolehlivě odhadnout. Právě náhodné objevy a výzkum bez okamžitého praktického využití přitom stály u řady zásadních průlomů.
Kritika od výzkumníků
Podle oslovených odborníků návrh vychází z mylné představy, že věda funguje jako technologický startup. Claes de Vreese z Amsterodamské univerzity uvedl: „Nemůžete použít venture kapitál k vynucení průlomů, když už téměř prodáváte patent.“ Návrh podle něj přehlíží specifika dlouhodobého a nejistého výzkumu.
Jeffrey Flier z Harvardovy univerzity dokument označil za „velkou hrozbu“ a za pokus vědu politizovat a kontrolovat. Jason Shepherd z University of Utah připustil, že vědci potřebují stabilnější financování, rychlejší posuzování grantů a větší podporu rizikového výzkumu. Zároveň ale varoval, že dokument zřejmě vznikl bez skutečných konzultací s výzkumnou komunitou.
Riziko horšího výzkumu
Kritici zpochybňují také úzké zaměření na AI. Fyzik Andreas Karch z University of Texas v Austinu upozornil, že současný výzkum vytvářený pomocí AI je často nekvalitní a že bez zkušených odborníků bude obtížné odlišit skutečný objev od balastu. Pokud budou současně oslabovány univerzity, může podle něj ubývat lidí schopných výsledky kontrolovat.
Plán přichází v době škrtů, rušení grantů a otřesů ve federálním systému podpory výzkumu. Carl Bergstrom z University of Washington varuje, že omezení role agentur nepoškodí jen jednotlivé obory, ale celý americký ekosystém vědy, technologií a vzdělávání. Podle některých odborníků tak „zlatý věk“ přinese největší výhody spíše technologickým firmám a investorům než akademické vědě.