AstroForge svěří řízení kosmické lodi umělé inteligenci
Startup AstroForge vyvíjí systém, který má umožnit kosmické lodi samostatně řešit poruchy a řídit část svého provozu. Poprvé ho chce vyzkoušet v roce 2027, po předchozích problémech s komunikací se sondou Odin.
Méně lidí na Zemi, více autonomie ve vesmíru
Při meziplanetárních misích NASA se o provoz sond starají početné týmy operátorů a používají kombinaci automatizace, záložních systémů a pokynů ze Země. Mise Osiris-Rex, která se v roce 2018 přiblížila k asteroidu, například zaměstnávala na každé osmihodinové směně zhruba 100 operátorů.
Pro startupy ale podobný model není snadno dostupný. AstroForge proto vytvořil vlastní autonomní řídicí systém Solo. Jde o model založený na architektuře transformer, který má být součástí širšího softwarového systému pro ovládání kosmické lodi.
Zkušenost se sondou Odin
AstroForge vznikl v roce 2022 a dosud získal 56 milionů dolarů od investorů. Vyslal dvě prototypové sondy, přičemž u obou nastaly problémy, které zabránily splnění většiny plánovaných úkolů. Sonda Odin se v roce 2025 vydala do hlubokého vesmíru, společnost však s ní měla potíže navázat komunikaci.
Pozemních antén schopných spojit se se sondami vzdálenými stovky tisíc mil je jen omezený počet a vhodná komunikační okna trvají krátce. AstroForge nakonec nad sondou Odin nezískal kontrolu. Právě tato zkušenost firmu přivedla k otázce, zda by si kosmická loď nemohla některé problémy vyřešit sama. Šéf a spoluzakladatel Matthew Gialich k tomu uvedl: „Would that have been recoverable with all the data on the spacecraft? I don’t know, but I can tell you nothing onboard tried it.“
Solo spojí klasické algoritmy s AI
Systém Solo nemá být všeobecnou umělou inteligencí pro libovolné kosmické mise. AstroForge ho popisuje jako omezenou autonomii, která pracuje s relativně malým množstvím vstupů a je přizpůsobená konkrétnímu plavidlu.
Součástí řešení jsou tradiční řídicí algoritmy, modely natrénované na testovacích datech pro jednotlivé subsystémy a vyšší inteligentní vrstva. Ta má využívat data přibližně z 2 500 senzorů na palubě. V ideálním případě by systém například zjistil, že sonda ztratila přehled o své poloze, spojil tento problém s poruchou sledovače hvězd a pokusil se situaci napravit, třeba jeho vypnutím a opětovným zapnutím.
Nejdřív zkouška, potom ostrá mise
Třetí kosmické plavidlo AstroForge, označované DeepSpace-2, má být podle současného plánu vypuštěno spolu se třetí lunární misí společnosti Intuitive Machines. Start se očekává do konce roku 2026. Solo na této misi poběží v takzvaném stínovém režimu, takže ho inženýři otestují, aniž by mu svěřili skutečné řízení lodi.
První ostré nasazení je plánováno na rok 2027 při misi na prvním nosiči společnosti Stoke Space. Mise podpořená NASA má sbírat vědecká data o Slunci. Gialich zároveň uvedl, že pro misi Autonomy-1 původně neplánuje rádiové přijímače pro komunikaci se Zemí: „We have to go all in right now.“ Tým ho však podle něj může do změny tohoto rozhodnutí ještě přesvědčit.