Norsko chystá dočasný zákaz chytrých brýlí na vybraných veřejných místech
Norská vláda chce dočasně zakázat používání brýlí s umělou inteligencí například v parcích, na plážích, ve školách a školkách. Návrh má dát zemi čas připravit trvalá pravidla pro zařízení, která mohou bez vědomí okolí pořizovat obrazové i zvukové záznamy.
Dočasné omezení má zamířit do parlamentu
Norsko připravuje návrh zákona, který by na vybraných veřejných místech dočasně zakázal používání chytrých brýlí s umělou inteligencí. Vláda chce předlohu brzy předložit parlamentu. Omezení by se podle oznámení týkalo například parků, pláží, škol a mateřských škol. Jde o první návrh takového zásahu ze strany významné země, který souvisí s rostoucími obavami o soukromí.
Norský ministr pro digitalizaci Torgeir Micaelsen uvedl, že lidé mohou být novou technologií fotografováni, natáčeni nebo nahráváni, aniž by o tom věděli. Dočasné opatření má podle něj vytvořit prostor pro důkladné posouzení dopadů a veřejnou debatu, z nichž mohou vzejít trvalá pravidla.
Vláda nechce plošný zákaz
Norské úřady zdůrazňují, že jejich záměrem není zakázat chytré brýle úplně. Za přijatelné považují jejich používání v situacích, kdy nehrozí záznam lidí bez jejich souhlasu. Návrh má podle vlády vysokou prioritu, jeho podoba ale zatím není definitivní a o zákonu bude jednat parlament.
Micaelsen varoval před společností, v níž se lidé budou obávat skrytého nahrávání, fotografování nebo natáčení na místech, kde dosud počítali se soukromím. Takové prostředí podle něj může působit nebezpečně a vést lidi k tomu, aby se z veřejného života stahovali. Právě možnost nenápadného pořizování záznamů je jedním z hlavních důvodů, proč se pravidla pro nositelnou elektroniku dostávají do popředí.
Zákazy už zavádějí také školy a firmy
Některé norské instituce na obavy reagovaly ještě před případným přijetím zákona. Používání chytrých brýlí zakázaly školy v Oslu, hlavním městě země. Omezení zavedla také Equinor, největší norská společnost působící v ropném a plynárenském průmyslu. Brýle nepovoluje ve svých kancelářích ani v provozech na moři.
O podobných omezeních se uvažuje také v Austrálii, která zvažuje zákaz chytrých brýlí na některých veřejných místech. Zákazy jejich používání se objevily i v soudních síních v několika zemích. Debatu přiživují případy, kdy mohou být bez souhlasu zaznamenáváni lidé v citlivých situacích, například děti nebo ženy v převlékacích kabinkách.
Výrobci hledají nástupce mobilu
Technologické firmy Meta, Google a OpenAI vidí v chytrých brýlích možnou budoucí hlavní bránu k umělé inteligenci, která by mohla nahradit mobilní telefon. Ovládání hlasem a přístup k asistentovi, jenž vnímá každodenní okolí uživatele, podle této představy může být pohodlnější než otevírání aplikace a psaní dotazů. Na trhu jsou také levnější zařízení napodobující produkty zavedených značek.
Právě možnost, že brýle zachytí, co lidé vidí nebo slyší, však vyvolává značné obavy o soukromí. Někteří kritici je kvůli riziku skrytého natáčení označují za technologii pro voyeurismus. Analytici společnosti Counterpoint Research odhadují, že spotřebitelé v letech 2026 až 2032 utratí za nositelná zařízení více než jeden bilion dolarů. Rychlý rozvoj tohoto trhu tak staví vlády před otázku, jak chránit soukromí, aniž by automaticky zakázaly každé použití brýlí.