Pensylvánie nařídila označovat reklamy vytvořené či upravené pomocí AI
Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro podepsal zákon, který vyžaduje upozornění u reklam významně upravených nebo vytvořených umělou inteligencí. Pravidlo se má vztahovat na obraz, video, zvuk i text, jeho výklad ale podle The Verge ponechává řadu nejasností.
Označení napříč formáty
Pensylvánský guvernér Josh Shapiro ve čtvrtek podepsal zákon nazvaný Artificial Intelligence Deceptive Advertising Act. Ten ukládá povinnost označit reklamy, které byly umělou inteligencí významně pozměněny nebo vytvořeny. Upozornění má být ve stejném formátu jako samotná reklama: týkat se tedy může statického obrázku, videa, zvukového spotu i textu.
Zákon se nemá týkat jen kampaní velkých firem. Podle popisu v The Verge dopadá také na reklamu menších podniků, například leták restaurace propagující speciální nabídku. Rozhodující má být využití AI při vytvoření či podstatné úpravě reklamy, nikoli velikost inzerenta ani to, zda jde o profesionálně připravenou kampaň.
Dopad může přesáhnout hranice státu
Pensylvánie patří mezi první americké státy, které požadují zveřejnění informací o AI obsahu v reklamě. Povinnost se podle článku vztahuje na reklamu bez ohledu na to, kde vznikla. Pokud je tedy spot vytvořen mimo Pensylvánii, ale má se vysílat i tam, může být označení potřebné také v jeho podobě pro další státy.
Pravidlo tak může ovlivnit podobu kampaní, které se šíří na více místech. Článek však neuvádí, jak přesně mají firmy označení technicky provádět, ani kdy zákon začne platit. Z dostupného popisu proto nelze vyvozovat konkrétní podobu štítku nebo harmonogram zavádění.
Nejasné hranice zákona
Nová úprava podle The Verge obsahuje výjimky i formulace, které mohou být obtížné jednoznačně vyložit. Zákon například nevymezuje přesně, co znamená „významně pozměněno“. Rozdíl mezi drobnou úpravou a změnou, která už má být oznámena, tak může být předmětem sporů.
Výjimka se týká parodie, satiry, komentáře a kritiky. Označení nemusí být potřeba ani u obsahu, který je „zjevně fiktivní“, jenže ani tento pojem článek nepovažuje za jasně vymezený. Text zákona podle The Verge zároveň naznačuje, že se povinnost týká syntetického obsahu použitého způsobem, který vyvolává u spotřebitele mylný dojem o výrobku nebo službě. Nejasné zůstává, co přesně se za takový klam považuje a kdo o tom rozhodne.
Kancelář státního senátora Nicka Pisciottana, který návrh předložil, na žádost The Verge o komentář bezprostředně nereagovala. Článek proto neuvádí, jak zákonodárci zamýšlejí nejasné pojmy vykládat.