Apollo: AI zatím firmám mimo technologický sektor nepřináší finanční výnosy
Podle ekonoma společnosti Apollo Global Management Torstena Sloka se u velkých firem mimo technologický sektor zatím neprojevuje využívání umělé inteligence ve vyšších maržích ani v tržbách na zaměstnance. Jeho závěr vychází z ukazatelů skupiny označené jako S&P 493, nikoli ze samostatného hodnocení každého podniku.
Ukazatele zatím nerostou
Umělá inteligence zatím většině firem nepřinesla měřitelný finanční přínos. Tak zní závěr Torstena Sloka, hlavního ekonoma Apollo Global Management, který se ve své nedávné poznámce zaměřil na velké americké společnosti mimo technologický sektor. Podle něj se u této skupiny neukazuje, že by investice do AI zvyšovaly produktivitu nebo zlepšovaly hospodářské výsledky.
Slok sleduje ukazatele takzvané skupiny S&P 493. Jde o společnosti z indexu S&P 500 po odečtení Alphabetu, Amazonu, Applu, Mety, Microsoftu, Nvidie a Tesly. U zbývajících 493 firem podle jeho analýzy zůstávají ziskové marže i tržby na jednoho zaměstnance přibližně beze změny.
„Nulový finanční přínos“
Ekonom svůj závěr shrnul tvrzením, že navzdory rozsáhlým investicím a velkým očekáváním přinesla umělá inteligence firmám mimo technologický sektor „nulový finanční přínos“. Jde o jeho hodnocení výsledků skupiny S&P 493: sledované ukazatele podle něj zatím nenaznačují, že by nasazení AI vedlo k vyšším maržím nebo k růstu tržeb připadajících na pracovníka.
Pozorování zároveň neznamená, že žádný jednotlivý podnik nemohl díky AI ušetřit čas nebo zlepšit konkrétní proces. Podklad se soustředí na souhrnné finanční ukazatele velké skupiny společností. Ty podle Sloka dosud neukazují širší posun, který by bylo možné spojit se zvyšováním produktivity.
Levnější inteligence nestačí
Slok připouští otázku, zda firmy mimo technologický sektor jen zaostávají za velkými technologickými společnostmi. Je však skeptický, že samotný přístup k stále levnější „inteligenci“ automaticky přinese podnikům vyšší tržby a lepší marže. Výsledek podle něj závisí také na tom, jak se AI podaří začlenit do rozhodování a fungování organizací.
Technologii popsal jako „skvělou kalkulačku“, zároveň ale zdůraznil, že podnikání vyžaduje úsudek. Podle jeho názoru AI sama nerozumí odpovědnosti, důvěře, firemní kultuře ani nepsaným pravidlům. Zmínil také etické kompromisy a férovost. Tyto faktory podle něj ovlivňují reputační rizika, a tím mohou mít dopad na růst tržeb i ziskovost.
Zatím bez výrazného skoku v produktivitě
Slokův pohled podle článku zapadá do výsledků dalších nedávných studií, které rovněž zatím nezjistily výrazný růst produktivity díky AI. Podklad ale neuvádí jejich názvy, metodiku ani konkrétní výsledky, a proto z něj nelze vyvozovat, že všechny firmy nebo všechna použití umělé inteligence selhávají.
Hlavní sdělení se týká rozdílu mezi vysokými investicemi a očekáváním na jedné straně a dosud neviditelným souhrnným finančním efektem na straně druhé. Slokova analýza ukazuje, že u sledované skupiny velkých firem mimo technologický sektor se tento efekt zatím neprojevil v maržích ani v tržbách na zaměstnance. Neříká však, zda se situace v budoucnu změní.