Google, Meta a Isomorphic Labs vloží 300 milionů dolarů do Biohubu

Google DeepMind, Meta a Isomorphic Labs společně investují 300 milionů dolarů do Biohubu, neziskové organizace založené Markem Zuckerbergem a Priscillou Chanovou. Peníze podpoří rozsáhlý projekt, který má vytvořit datové podklady pro vývoj virtuální buňky a využití umělé inteligence v biologickém výzkumu.

Investice do biologického výzkumu

Google DeepMind, Meta a Isomorphic Labs vloží dohromady 300 milionů dolarů do Biohubu, neziskové biomedicalní výzkumné organizace, kterou založili Mark Zuckerberg a jeho žena Priscilla Chanová. O investici informovala agentura Reuters. Biohub chce peníze využít na tvorbu datových sad, jež mají výzkumníkům pomoci zkoumat biologické otázky pomocí digitálních nástrojů a umělé inteligence.

Financování je součástí širší iniciativy v hodnotě 1,8 miliardy dolarů. Jejím cílem je připravit data, díky nimž budou vědci moci biologické procesy digitálně zkoumat, předvídat a hledat odpovědi na otázky, které by jinak vyžadovaly laboratorní experimenty. Projekt tak počítá nejen s vývojem modelů, ale také s rozsáhlým shromažďováním a zpřístupňováním biologických dat.

Cílem je virtuální buňka

Biohub vznikl v roce 2016 a jeho dlouhodobou ambicí je přispět k boji proti nemocem. Jedním z prostředků má být takzvaná virtuální buňka: digitální model, v němž by vědci mohli simulovat biologické děje. Podle představ organizace by takový nástroj umožnil provádět část výzkumu nejprve na počítači a lépe odhadnout, které postupy stojí za ověření v praxi.

Nejde tedy pouze o vytvoření dalšího obecného systému umělé inteligence. Projekt potřebuje biologická data, na jejichž základě by model dokázal popisovat a předvídat chování buněk. Biohub proto chce vybudovat datové sady určené přímo pro tento účel. Záměrem je umožnit vědcům klást biologické otázky digitálně a získávat z modelu předpovědi, které mohou následně porovnávat s experimenty.

Zapojí se také americké instituce

Na projektu se mají podílet i americké vládní instituce. Ministerstvo energetiky USA plánuje během příštích pěti let investovat více než 500 milionů dolarů. Národní ústavy zdraví (NIH) mají poskytnout datové sady, úložiště a znalostní báze, které vznikly díky dřívějším federálním investicím v celkové výši přes 500 milionů dolarů.

Do iniciativy se tak vedle soukromých společností zapojují také veřejné instituce a jejich existující zdroje. Právě dostupnost a rozsah dat jsou pro vytvoření přesného modelu zásadní. Biohub mluví o koordinované tvorbě dat v národním i mezinárodním měřítku; jednotlivé příspěvky mají podpořit širší úsilí, nikoli jen samostatný výzkumný projekt jedné organizace.

Model má urychlit vědecké objevování

Alex Rives, vedoucí vědeckého týmu Biohubu, uvedl, že přesný prediktivní model biologie by mohl výrazně urychlit vědecké objevy, protože by vědcům umožnil provádět experimenty digitálně. Vytvoření virtuální buňky označil za jednu z nejdůležitějších výzev příští éry vědy. Zároveň zdůraznil, že takový cíl vyžaduje koordinované úsilí při vytváření dat.

Projekt má potenciálně pomoci při hledání způsobů, jak nemocem předcházet a jak je zvládat. Podklad ale neuvádí konkrétní termín, kdy by měla být virtuální buňka hotová, ani podrobnosti o tom, jaké nemoci či biologické procesy budou zkoumány jako první. Investice a příspěvky veřejných institucí představují podporu širší iniciativy; samy o sobě ještě neznamenají, že přesný digitální model buněk je již k dispozici.