Science Corporation vložila prvnímu pacientovi s Stargardtovou chorobou oční čip PRIMA
Science Corporation oznámila, že její čip PRIMA dostal první pacient se Stargardtovou chorobou, dědičným onemocněním, které postupně poškozuje centrální vidění. V počátečních rehabilitačních sezeních pacient podle firmy rozpoznal písmeno a později dokázal přečíst slovo.
První implantát pro Stargardtovu chorobu
Čip PRIMA byl pacientovi voperován v květnu v rámci probíhající klinické studie v oční nemocnici Sydney Eye Hospital v Austrálii. Oznámení přednesl na konferenci TechCrunch Disrupt ředitel Science Corporation Max Hodak, někdejší prezident a spoluzakladatel společnosti Neuralink.
Stargardtova choroba je dědičné onemocnění sítnice, které postupně ničí buňky vnímající světlo. Často přitom zůstává zachována vnitřní část sítnice, jež předává zrakové signály do mozku. Nemoc způsobuje slepé místo uprostřed zorného pole, které se postupem času zvětšuje. Podle společnosti přišlo kvůli ní o zrak přibližně 150 000 lidí po celém světě.
Čip nahrazuje poškozené světločivné buňky
Při zhruba hodinovém zákroku lékaři umístí drobný implantát do zadní části oka, kde se světločivné buňky rozpadly. Pacient pak používá brýle s kamerou, která snímá okolí a přenáší obraz k čipu. Ten funguje jako náhrada poškozených fotoreceptorů a převádí obraz na podněty, které mohou být předány zrakové dráze.
Implantát má rozměry dva krát dva milimetry. Současná verze neposkytuje široké zorné pole ani barevné vidění: vytváří malou černobílou oblast uprostřed obrazu. Podle Hodaka je ale obraz ostrý a kontrastní, takže pacient může rozpoznat několik písmen najednou. Při první rehabilitaci pacient spatřil písmeno, při druhé už přečetl slovo. Jde o časné výsledky, nikoli o důkaz, že zařízení obnoví běžné vidění.
Další generace má rozšířit zorné pole
Science Corporation chce technologii dále rozvíjet. Větší implantát by mohl rozšířit oblast, kterou pacient vidí, ale jeho vývoj komplikuje zakřivení oka. Firma zároveň potřebuje zmenšit elektrody, aby mohla dosáhnout podrobnějšího obrazu. Hodak uvedl, že další generace zařízení se vyvíjí a do lidského testování by se mohla dostat během příštího roku. V horizontu pěti let chce společnost přiblížit ostrost vidění přirozené úrovni.
PRIMA už je v Evropě komerčně dostupná pro lidi, kteří přišli o zrak kvůli geografické atrofii, pokročilé formě věkem podmíněné makulární degenerace. Firma nyní zkoumá, zda by její přístup mohl pomoci také lidem se Stargardtovou chorobou, která je v současnosti považována za nevyléčitelnou.
Zrak jako součást širšího výzkumu
Hodak zařadil oční implantát do širšího úsilí firmy o vývoj rozhraní mezi mozkem a počítačem. Podle něj lze za různé typy těchto rozhraní považovat také kochleární implantáty, sítnicové protézy nebo zařízení pomáhající s pohybem. Cílem tedy podle jeho vize není jen ovládání počítače, ale využití podobných technologií v různých oblastech medicíny.
Science Corporation vznikla v roce 2021 poté, co Hodak odešel z Neuralinku. Vedle obnovy zraku pracuje také na rozhraní, jehož snímač má být umístěn uvnitř lebky nad mozkem, nikoli přímo v mozkové tkáni. Firma zmiňuje možné využití například při sledování neurologické aktivity a zkoumá také cévní mozkovou příhodu. Konkrétní první klinickou indikaci pro tuto technologii zatím veřejně neoznámila.